Recenze:

Název knihy: Hazardérka
Autor: Stephanie Cliffordová
Nakladatelství: Leda
Žánr: Román
Počet stran: 370

anotace:

Román Stephanie Cliffordové, novinářky New York Times, nám s fascinujícími detaily umožňuje nahlédnout do „zlaté klece” mladých newyorských finančníků a bankovních makléřů, kteří se díky kapitálu svých rodičů, elitním školám a konexím vezou na vlně spekulativních báječných zisků – v době, kdy jen škarohlídi rozpoznávají příznaky krize, jež zanedlouho zasáhne celou Ameriku. Hrdinka Evelína pochází ze skromnějších poměrů, ale díky své ambiciózní matce absolvovala elitní školu a nyní využije všech prostředků, aby pronikla do oslnivého života, který dosud sledovala jenom zpovzdálí. Řečeno s Hemingwayem je oslněna romantickou bázní ze superbohatých, a tak napodobuje snobská tekutá pravidla, slangové výrazy a manýry „aristokratických starých peněz”. Jenomže kam až dosahuje magická hypnotizující moc muzikálových příběhů? Evelína se musí v mnohém zapřít – co se jí ale ukáže, jestli projde zrcadlem a ohlédne se? 

moje recenze:

Kdo z nás by nechtěl žít v New Yorku. Určitě představa je to moc pěkná. I Evelína má takovou představu, jen ještě víc bláznivější. Chce patřit mezi pravou bohatou smetánku, a nemuset řešit nic jiného, než kolik jí přijde pozvánek na různé společenské akce, jak jezdit s přáteli po výletech, jíst jen nejluxusnější pochoutky, a pít proudem nejdražší pití. Představa je to pěkná, ale Evelína nepochází z takto bohaté rodiny. Její rodina je spíš ze střední vrstvy, ale to znamená, že její kreditní karta takovýto životní styl neumožňuje.
Evelína je rozhodnutá se za každou cenu mezi mladé a bohaté, možná i ty nejbohatší dostat. Snaží se každou možnou příležitostí, najít skulinku, jak se vloudit mezi první takzvané přátele, ale k jejímu vysněnému cíli to nestačí, pořád je to málo. Chce víc a víc. Začíná lhát, že i ona je bohatá, a může vše co ostatní. Získává si pár přátel, a začíná být trochu spokojená. Jenže udržet krok s takovými lidmi ji něco stojí. Její důstojnost je již dávno pod bodem mrazu, ale do stejného bodu se dostává i její kreditní karta.
Co všechno je člověk ochotný obětovat svým snům? A je vůbec možné, aby se takový sen splnil? Co na to rodina Evelíny? A co pomyslní přátelé?

z knihy:

,, Ale no tak, Evelíno, moc dobře víš, že spolu teď zrovna moc nevycházíme. Jak dopadl ples? Jak se ti líbilo dělat Kamile asistentku, nebo co jsi to vlastně byla?''
,, Podívej, '' řekla Evelína mírně a přitom skládala kelímky do komínku, ,, já vlastně netuším, co to Kamila s tím plesem vyváděla, ale neměla jsem v úmyslu... nechtěla jsem se vecpat na tvoje místo. ''
,, To je v pořádku. ''
,, Bylo to dost na hlavu, jak tě najednou vyšachovala ze hry. Chtěla jsem tenkrát něco říct, ale moc jsem nevěděla, jak zareagovat. ''


můj názor na knihu:

Sny jsou krásná věc, a máme je všichni, ale každý z nás by si měl uvědomit, co je pro nás splnitelné, a co zůstane navždy jen snem. Tuto knihu by si měl přečíst každý s nereálnými sny. Dozví se kam až ho to může dohnat, a jak těžká pro něho bude náprava. Navíc až v takovéto zlé situaci poznáme toho pravého přítele...


Za poskytnutí této knihy k recenzi moc děkuji nakladatelství  LEDA
Knihu zakoupíte  ZDE

                                                           Stephanie Cliffordová

moje hodnocení: 4/5