středa 14. října 2015

Recenze:


Název knihy: Ledové hlubiny
Autor: Kirsten Signe Danielson, Roman Voosen
Nakladatelství: Moba
Počet stran: 444







anotace:

Potápěč, který se živí vytahováním golfových míčků z vodních překážek u golfových hřišť, objeví ve vodním příkopu ostatky mrtvého muže. Brzy se zjistí, že šlo o baltského pašeráka, který zemřel před více než dvaceti lety. O něco později je nalezena zavražděná úspěšná advokátka Anna-Lena Hammarskjöldová. Vyšetřování zavádí komisařku Ingrid Nyströmovou a její mladou kolegyni Stinu Forssovou až k největšímu lodnímu neštěstí evropských poválečných dějin: potopení baltského trajektu Estonia, které je dodnes opředeno celou řadou mýtů a spikleneckých teorií.






moje recenze:

Hanns je sedmapadesátiletý nezaměstnaný nástrojař, a když jeho synovec Nils přijde s nápadem založit si vlastní firmu na vytahování golfových míčků z vody, je celkem rád.
Nějak se živit musí a potápět se umí ještě z dob, kdy absolvoval vojenskou službu u námořnictva. Podnikatelské plány zněli celkem slibně, a tak brzy rozjedou novou firmu.
Postupem času se z nich stali skuteční lovci pokladů, kteří dokázali vydělat na nešikovnosti spousty amatérských hráčů golfu.
 Jednou když Hanns lovil míčky z vodního příkopu na dráze číslo sedm, nahmatal rukama v bahně něco, co sem nepatří. Něco velkého, tvrdého, kulatého. Co jen to může být? Rozhodně se nejedná o golfový míček. Jaké je jeho zděšení, když svůj nález vyndá na břeh.
Skrze bláto na něj koukají lidské oční důlky...

Na parkovišti před golfovým klubem již stálo policejní auto, když sem dorazila Ingrid Nystromová, a na břehu vodního příkopu k lidské lebce přibyly i další kosti, které mezitím vytahali na břeh policejní potápěči. Všem je divné jak by se do celkem mělkého vodního příkopu, který se navíc každý rok čistil, dostali lidské ostatky, které navíc vypadali, že tam již nějakou dobu byly. Vyšetřováním se zjistilo, že při bagrování příkopu byl porušen beton na dně příkopu a byla protržena i ochranná folie, kostra se nacházela pod ní. To znamenalo, že tělo tam musel někdo schovat před dvaceti lety, kdy se tento příkop stavěl. Tento fakt naše vyšetřovatele vrací do roku 1994, kdy byl na tomto golfovém hřiští zastřelen a pohřben muž mezi čtyřiceti až padesáti lety. Nyní musí zjistit kdo, a proč to udělal, ale také o koho se jednalo. Vzhledem k tomu, že u ostatků byla nalezena i zbraň z produkce bývalého Sovětského svazu, napadá vyšetřovatele, že by s tímto případem mohla mít něco společného ruská mafie. Vyšetřování se táhne, protože je jen málo vodítek k úspěšnému vyřešení případu.

  Ingrid probudí telefon... ve sluchátku slyší, že má okamžitě přijet k nemocnici, protože patologie je v plamenech. Když je požár uhašen, Ingrid se dozví, že oheň byl založen úmyslně a navíc se ztratily ostatky muže nalezeného ve vodním příkopu.
O pár hodin později, je nalezena mrtvá žena, která byla manželkou vysokého funkcionáře v koncernu Saab Group. Mají tyto dva případy něco společného?






Postupem času při vyšetřování se stále častěji opakovalo stejné slovo. Mokré, chladné, ledové slovo.
Slovo které se stalo symbolem největšího neštěstí švédských poválečných dějin.
ESTONIA
Potopení trajektu Estonia, kde z noci 27. na 28. září 1994 ve vlnách Baltského moře umřela téměř tisícovka obětí.

Najednou vše co prozatím bylo zjištěno směřuje k tomuto neštěstí a je jasné že úmrtí dvou lidí jsou spojeny s tímto neštěstím. Nejednalo se ovšem o pašování drog, cigaret, nebo alkoholu jak se z počátku vyšetřovatelé domnívali. Jednalo se o mnohem děsivější tajemství, které mělo zůstat pohřbeno spolu s nimi...




můj názor na knihu:

Z počátku se mi kniha četla velice dobře, líbí se mi i prostředí kde příběh začíná. Později když už se jen hledala fakta jsem se trochu nudila, a podle mě jsme se trochu složitě dostali ke konečnému závěru příběhu, který už byl pro mě opět zajímavý. Možná jsem s touto knihou měla trochu problém, ale ne proto, že by nebyla pěkná, ale spíše proto, že jsem začala číst až třetí díl a tudíž mi příběh nenavazoval jak by měl, a spousta věcí mi unikala. Takže doporučuji přečíst i první dva díly. :-)



Tímto moc děkuji nakladatelství MOBA za poskytnutí recenzního výtisku.
Knihu zakoupíte ZDE













                          Kerstin Signe Danielsson

                                Roman Voosen






moje hodnocení: 3,5/5












2 komentáře:

  1. Super recenze! :)
    Po knize se určitě mrknu,protože zní zajímavě :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuji :-) jen asi doporučuji začít od prvního dílu :-)

      Vymazat