Recenze:

Název knihy: Bylo nás pět
Autor: Karel Poláček
Nakladatelstí: Omega
Žánr: Humor
Počet stran: 200

anotace:

Půvabná vyprávění o dobrodružstvích pěti nezbedných chlapců z malého českého městečka, psaná formou dětského deníku kupeckého synka Petra Bajzy.

Klukovskýma očima viděný rok na maloměstě připomíná všechny sezónní dospělé i dětské zábavy, životní styl i hierarchii obyvatel malého města za první republiky. Kouzelná knížka, napsaná v době okupace, byla zároveň i autorovým posledním dílem a našla velkou odezvu mezi čtenáři všech kategorií. 

moje recenze:

Jak nám již samotný název knihy napovídá, tak našich kamarádů je opravdu pět.
Hlavním hrdinou je Petr Bajza, syn majitele koloniálu, který se ujal role vypravěče. Jeho kamarádi, jak sami o sobě říkají ,, Ti co se spolu baví'' jsou lakomý, a nafoukaný Antonín Bejval, Josef Zilvar z chudobince, Éda Kemlink, syn úředníka berního úřadu, který s sebou na výpravy bere psa Pajdu, a posledním je Čeněk Jirsák, ješitný kluk, který sbírá hříchy ke svaté zpovědi.
Jsou to obyčejní kluci, kteří žijí na malém městě a touží po pořádném dobrodružství. Nenechají si ujít žádnou lumpárnu, kterou by mohli někomu vyvést, ale poukazují i na to jak dříve děti trávili čas, a i když nebyli bohatí, tak jim stačila jejich dětská fantazie, aby si nějakou zábavu našli a měli tak šťastnější dětství.
Ani nemusím popisovat všechny jejich příhody, protože každý si jistě v knize našel tu svou, která mu utkvěla v hlavě. Mě se moc líbilo, když se Bajzovi snažili schovat před tetičkou a strýčkem pečenou husu, a asnažili se jim namluvit, že budou mít k jídlu jen brambory. Také mi přišlo moc milé, když do jejich městečka přijel cirkus, a nikdo nechtěl zůstat doma a nejít na jejich představení.
V druhé polovině knihy Petr onemocní horečkou a blouzní. Má velice živé sny o cestě do Indie, na které samozřejmě nesměli chybět ani Petrovi kamarádi.
Co všechno spolu tito kluci prožili a jaká je čekala dobrodružství, stejně tak jak to dopadlo s Petrovou nemocí si přečtěte v této prima knize.

můj názor na knihu:

Díky knize ,, Bylo nás pět'' si spousta lidí připomene své dětství, a ti kteří tuto dobu nezažili mohou nahlédnout do dětství pěti kluků. Kniha má již spoustu vydání včetně obálek, mě se moc líbí tato z nakladatelství Omega, protože je přesně taková klučičí. Kniha se dočkala i filmového zpracování, a to v podobě šestidílného seriálu. Já jsem ovšem zastáncem knihy, pokaždé se z ní dozvím více, a mám lepší prožitek než u filmu. Tato kniha by neměla chybět v žádné knihovně.
Obdivuji, že se něco tak pěkného a radostného dalo napsat v koncentračním táboře...


Za poskytnutí této knihy k recenzi velice děkuji nakladatelství  OMEGA a  KNIHY DOBROVSKÝ
Tuto knihu můžete zakoupit  ZDE nebo  ZDE

Karel Poláček

Spisovatel a novinář Karel Poláček se narodil roku 1892 v Rychnově nad Kněžnou. Pocházel z rodiny židovského obchodníka s koloniálním zbožím. Již od 15 let žil Poláček v Praze, kde dokončoval studium na gymnáziu.
Po gymnáziu pak studoval na právnické fakultě Karlovy univerzity, ale studie nevítaně zasáhla první světová válka a Poláček se do Prahy vrací až po ní.
Stal se redaktorem Lidových novin. Přispíval do nich svými sloupky, reportážemi ze soudních případů, povídkami a fejetony. Za okupace psal do novin pod jménem malíře Vlastimila Rady. Aby se uživil, začíná Poláček místo právnických znalostí uplatňovat v žurnalistice spíše svůj literární talent a ostré postřehy.
V novinářské činnosti přetrvává až do roku 1939, kdy je jeho poklidná činnost zase přerušena, tentokrát vpádem německých fašistů. Karel Poláček byl Žid, a k jeho velké smůle se stali právě Židé terčem největší německé nenávisti. Proto, jako statisíce jiných Židů, byl v roce 1943 odvlečen do Terezína (přihlásil dobrovolně do transportu poté, co do něj byla zařazena jeho životní družka) a pak transportován do koncentračního tábora v Osvětimi. Původně se předpokládalo, že zemřel v Osvětimi v plynové komoře, až v 90. letech se podařilo najít důležitého svědka, účastnici pochodu smrti Kláru Baumöhlovou z východního Slovenska, která potvrdila, že Poláček přežil transport z Osvětimi do tábora Hindenburg, kde napsal krátkou divadelní hru, v níž svědkyně také hrála, a že se potom účastnil pochodu z Hindenburgu do tábora Gleiwitz. Zde již neprošel selekcí a byl nacisty popraven. Proto bylo posunuto předpokládané datum úmrtí na 21. ledna 1945 do koncentračního tábora Gleiwitz.
Námětem Poláčkových próz je lidská malost, viděná humorně i tragicky. Satirický je Dům na předměstí s postavou jeho nesnášenlivého majitele nadstrážníka Faktora. Naopak komický ráz má román Muži v offsidu, o otci a synovi-fotbalových fanoušcích, s výstižným popisem psychologie sportovních diváků. Komický je i hrdina románu Micholup a motocykl – svými „výhodnými“ nákupy (například motocyklu, i když neumí řídit).
Do svého rodiště umístil Poláček děj románové tetralogie (pátý díl nedokončen): Okresní město, Hrdinové táhnou do boje, Podzemní město a Vyprodáno. Zobrazuje v ní občany města od žebráků po důstojníky, především však rodinu mladého Jaroslava Štědrého. To vše v dusné atmosféře před 1. světovou válkou a během ní. Ani za války se však nedovedou zbavit svých malicherných slabostí.
Za okupace vydal Poláček pod jménem Vlastimila Rady román opět z maloměstského prostředí – Hostinec u Kamenného stolu. Posmrtně pak byla vydána Poláčkova humorně laděná kniha Bylo nás pět. Pro děti je také určená pohádka Edudant a Francimor. Poláček byl mimo jiné i velkým znalcem a sběratelem židovských anekdot.

moje hodnocení: 4/5