Recenze:

Název knihy: Dítě školkou povinné
Autor: M.M. Cabicar
Nakladatelství: Grada, Cosmopolis
Žánr: Humor
Počet stran: 184




                            Humorné příhody očima odvážného otce.

anotace:

Jedinečné, často neuvěřitelné, ale i běžné příhody, které prožívají všichni dospělí, jejichž dítě začalo chodit do školky. Rozpustilé příběhy třéleté Viky jsou podané autorem, který má dar vidět humor všedních situací a vystihnout každodenní zážitky tak, až vám dají pocit, že v tom nejste sami!

UPOZORNĚNÍ

,, Při čtení nejezte, ani nepijte! A pokud vaše dítě spí, zamkněte se s knihou za čtvery polstrované dveře.''


moje recenze:

Každý, kdo má, nebo měl malé děti, asi ví kolik humorných chvilek si s nimi užil. Vtipné hlášky, které se dokáží zrodit v jejich maličkých hlavičkách si často zaznamenáváme, a později se jimi bavíme znovu, a znovu dokola.
Zde se pro zaznamenávání rozhodl sám otec tříleté dcerky. Spousta příhod je z mateřské školky, kam malá Viki právě začala chodit, ale ne jen odtud. Viki své rodiče i okolí dokáže bavit úplně všude. Je jedno jestli je na dětském hřišti, v obchodě, v nemocnici, nebo jen na procházce s rodiči.
Viki je malá rozpustilá holčička, která má navíc to štěstí, že její tatínek se společně s ní vyžívá ve vymýšlení různých blbinek, jen má potom obavy z toho, že kdykoliv Viki začne na veřejnosti řádit, vždy za to všechno může právě on.

můj názor na knihu:

Nejprve jsem se trochu bála, protože ne všichni se umíme smát tomu samému, ale již při čtení první stránky mi bylo jasné, že mě kniha bude opravdu bavit. Nasmála jsem se hodně moc. Viki i její táta jsou super tým, a je vidět, že jejich rodina, ani okolí se nebudou nikdy nudit. Nenapadlo by mě, že z velké zimní bundy, párků k večeři, nebo obyčejné dětské rýmy můžou vzniknout tak vtipné příhody.
Kniha mě bavila od začátku, až do konce, a upozornění na knize berte opravdu vážně :-)


z knihy:

Za poskytnutí knihy k recenzi velice děkuji nakladatelství  GRADA
Knihu zakoupíte  ZDE

M. M. Cabicar se narodil v Praze. Pravděpodobně se narodil. Podle některých pramenů vyšel jako příloha nedělních novin. V úterý. O jeho dětství se toho mnoho neví, kromě toho, že jako dítě byl mnohem menší, než teď a v jedenácti letech mu jednou bylo skoro dvanáct. Psát začal někdy na základní škole, asi v první třídě a podle dostupných zdrojů to byly zpočátku hlavně velká písmena. Postupně se zlepšoval, až začal psát i G nebo F

moje hodnocení: 5/5